Máme doma veselo

Od neděle do dneška máme doma na hlídání Cecilky brášku Aronka (Cyprius Cid Nature of Unique). Bohužel s naším druhým pejsekm se hnedle na začátku moc nepohodli, takže sourozenci řádí bez dozoru staršího a podle toho to také vypadá. Po bytě se míhají jen dvě žluté čáry a my po nich jen sbíráme převrácený nábytek... Ještě, že zrovna přestavujeme a moc ke zničení tady toho proto není.

Aronek je moc miloučký pejsek, dvolím si tvrdit, že je to taková Cecilka, jen o deset kilo těžší. Vítá nás neustále nadšeně, a to i když jdu pouze na minutu na záchod, cpe se k nám na gauč, ale když už tam nikdo nesedí, tak tam přeci taky sám nebude. Na zemi taky nespinká, takže se mačkáme v posteli. Zkrátka velice kontaktní a přítulný mazel. Jen sousedi nedůvěřivě koukají, když ty dva uličníky venčím a chodci radši přecházejí na druhý chodník. A aby té srandy nebylo málo, Cecilka si jako dárek na rozloučenou připravila hárání. Nicméně Aron to zvládá jako profík (nutno podotknout, že sexuálně ji obtěžoval jen první dva dny v kuse).